Vibe coding: co to je a proč je software najednou levný

Vibe coding je tvorba softwaru, při které AI píše kód podle toho, co jí řeknete běžnou větou, a člověk ten kód ani nečte, jen zkouší, jestli výsledek funguje. Pojem zavedl Andrej Karpathy v roce 2025.

Co to znamená pro vás: komentář k přednášce Andreje Karpathyho „Software Is Changing (Again)“ (Y Combinator, 2025) a eseji Sama Altmana „Three Observations“ (2025).

Software zlevnil, protože kód dnes píše AI z obyčejné věty a cena AI každý rok prudce klesá. Háček je v tom, že levný je jen kód. Přihlášení, data, bezpečnost a odpovědnost za ostrý provoz stojí skoro stejně jako dřív.

Níže je, co o tom říkají dva lidé, od kterých tenhle trend slýcháte z druhé ruky. U každé myšlenky přidáváme, kde s nimi souhlasíme, kde ne a co vidíme ve vlastní práci.

Proč je software najednou levný?

V červnu 2025 měl Andrej Karpathy na Y Combinator AI Startup School přednášku Software Is Changing (Again). Karpathy dřív pracoval v OpenAI a v Tesle a výraz „vibe coding“ zavedl on. Říká, že jsme v éře „softwaru 3.0“: program je zadání napsané běžným jazykem a model z něj udělá zbytek. Programovat tak najednou může každý, kdo umí popsat, co chce.

Druhou polovinu vysvětlení dává Sam Altman z OpenAI. V únoru 2025 napsal v eseji Three Observations, že cena za stejný výkon AI klesá zhruba desetkrát za rok:

Náš pohled

Souhlasíme, vidíme to každý den. Dnes u nás píše AI veškerý kód. První verzi jednoho projektu jsme předali za necelých 10 pracovních dní. Před pár lety by to byla práce na měsíce.

Nesouhlasíme s „programovat může každý“. Každý může postavit ukázku. Ne každý pozná, jestli je v ní díra, kterou utečou data zákazníků. U jednoho zadání jsme si všimli, že testy od agenta ověřují vedlejší věc. Junior by je pustil dál jako v pořádku.

Altmanova křivka je cena modelu, ne cena vašeho projektu. Model zlevní desetkrát, ale hodina člověka, který rozhoduje a ručí, ne. Proto projekt zlevní méně, než byste podle titulků čekali.

Na příkladu jedné malé aplikace to vypadá takto:

Kde je háček?

Nejlépe to popisuje sám Karpathy. Ve stejné přednášce mluví o malé aplikaci MenuGen, kterou si postavil přes vibe coding. Ukázka mu na notebooku fungovala rychle. Nejvíc práce mu dalo udělat z ní skutečnou aplikaci: přihlášení, platby, doména, nasazení. To bylo podle něj opravdu těžké.

Karpathy i Altman zároveň opakují, že AI potřebuje člověka. Karpathy radí držet AI „na vodítku“ a nechat člověka každý výstup rychle ověřit. Altman píše, že i budoucí AI programátor bude potřebovat hodně lidského dohledu.

Náš pohled

Prototyp a produkce jsou dvě různé věci. Pro firmu je ta cesta delší. Karpathy stavěl aplikaci pro sebe. Firma má zákazníky, faktury, GDPR a lidi, kteří čekají, že ráno systém poběží. Tady je rozdíl v jedné tabulce:

Co konkrétně chybí prototypu do ostrého provozu, rozebíráme v článku Vibe coding do produkce: co prototypu chybí. Pokud máte aplikaci z Lovable, podívejte se na Lovable do produkce: export kódu a bezpečnost aplikace.

Jak to děláme my?

Používáme stejné nástroje jako vibe coding. Rozdíl je v tom, co se děje kolem nich. Platí u nás jedna věta: dnes píše AI veškerý kód, Filip ručí za produkci.

V praxi to znamená tři věci. Kód před nasazením projde testy a kontrolami, které musí být zelené. Senior ho přečte a rozhodne, jestli jde dál. A po spuštění zůstáváme u přechodu do provozu.

Takhle jsme za měsíc spustili i jeden projekt. Vibe coding vám postaví prototyp. My software, na kterém běží firma.

Co udělat tento měsíc?

Nemusíte hned platit dodavatele. Postupujte v tomto pořadí:

Pokud chcete první verzi postavit rovnou na ostrý provoz, podívejte se na vývoj MVP pro zakladatele.

Kdy to nedoporučujeme

• Děláte nástroj pro sebe nebo pár kolegů. Bez citlivých dat a plateb vám vibe coding stačí. Nás nepotřebujete.
• Chcete jen ověřit, jestli je o nápad zájem. Prototyp a pár rozhovorů se zákazníky jsou levnější než hotový systém.
• Čekáte, že levný kód znamená projekt bez rozhodování. Rozhodnutí o datech, rolích a výjimkách za vás AI neudělá.
• Prototyp se nesmí změnit. Pokud trváte na tom, že se jen „doladí“, i když je potřeba předělat základ, nezačínejte.

Nevíte, jestli vám prototyp ještě stačí? Zaškrtněte, co o vaší aplikaci platí.

Zdroje

Andrej Karpathy, „Software Is Changing (Again)“, Y Combinator AI Startup School, červen 2025, youtube.com, přepis na ycombinator.com. Sam Altman, „Three Observations“, blog, 9. 2. 2025, blog.samaltman.com. Převyprávění myšlenek je naše, autoři s tímto článkem nemají nic společného.

Máte prototyp a nevíte, co dál?

Pošlete nám, co máte. Ozveme se do dvou pracovních dnů a společně vybereme, co vyřešíme jako první. Řekneme vám i to, pokud vám prototyp zatím stačí.

Pokud si chcete nejdřív promluvit, domluvte si meeting na 15 minut s Filipem.

Co vám dnes brání pustit prototyp k prvním zákazníkům?

Časté otázky

Proč je vývoj softwaru dnes levnější?

Kód dnes píše AI podle popisu v běžném jazyce a cena za stejný výkon AI rychle klesá. První verze, která dřív trvala měsíce, vznikne za dny. Levnější ale nejsou data, bezpečnost ani provoz.

Je vibe coding vhodný pro firmu?

Na prototyp, ověření nápadu a malý interní nástroj ano. Na systém s daty zákazníků, platbami nebo více lidmi ne bez další práce. Někdo musí kód přečíst a ručit za provoz.

Co vibe coding prototypu chybí do ostrého provozu?

Nejčastěji přihlášení a role, bezpečné zacházení s daty, testy, zálohy, monitoring a člověk, který ví, co dělat, když to spadne. Kód je obvykle nejmenší problém.

Kdo ručí za kód, který napsala AI?

Vždy člověk. AI odpovědnost nenese. U nás píše AI veškerý kód a za produkci ručí Filip: kód projde testy a kontrolami a teprve potom jde k uživatelům.