Vibe coding vs agentic engineering: jaký je rozdíl?

Vibe coding znamená, že AI zadáte prompt a výstup přijmete, když vypadá hotově. Agentic engineering (agentické inženýrství) používá stejné AI agenty uvnitř systému: zadání, testy, hooky, kontrola a člověk, který merguje. Stejný model, stejná AI. Rozdíl je uzavřená smyčka kolem ní a ta rozhoduje, jestli kód přežije produkci.

Takhle pracujeme každý den. Dnes píše AI veškerý náš kód a za to, co jde do produkce, ručí senior. Článek sleduje LinkedIn carousel, který Filip zveřejnil v květnu 2026, a ke každému tvrzení přidává kód, který za ním opravdu běží.

Co je vibe coding a co agentic engineering?

Pojem „vibe coding“ zavedl Andrej Karpathy v únoru 2025: poddáte se vibe a zapomenete, že kód vůbec existuje. Simon Willison ve svém průvodci Agentic Engineering Patterns píše: „I use the term agentic engineering to describe the practice of developing software with the assistance of coding agents.“ Vibe coding je podle něj kód bez review v kvalitě prototypu. Agentic engineering je kód dotažený na produkční úroveň, s review a ověřením.

První výsledky ve vyhledávání u definice končí. Takhle vypadá rozdíl v repozitáři:

Proč fungující kód ještě není produkční software?

AI prolomila bariéru syntaxe. Kdokoli popíše, co chce, a dostane kód, který běží. To je skutečné a používáme to každý den.

Fungující kód a produkční software, na kterém běží vaše firma, jsou ale dvě velmi odlišné věci. Produkční software má uživatele, kteří zadají něco nečekaného, data, která nesmí uniknout, platby, které musí sedět, a dalšího vývojáře, který mu musí rozumět. Demo nic z toho nemá. Stačí, aby fungovalo jednou, na jednom notebooku, zatímco se někdo dívá.

Podrobněji pro zakladatele to rozebíráme v článku Od vibe codingu do produkce: co chybí.

Co se rozbije bez systému kolem AI?

Šest věcí, v pořadí, v jakém obvykle zabolí:

• Žádná uzavřená smyčka. Výstup jde rovnou na „přijmout“. Před rozhodnutím člověka ho nic nespustí proti testu.
• Žádné mantinely. Agent může spustit jakýkoli příkaz, který považuje za užitečný, i takový, který byste nikdy nedovolili.
• Žádné hranice. Bez pravidel architektury si každá session vymyslí vlastní strukturu.
• Žádné učení. AI se bez systému nepoučí z vlastních chyb. Stejná chyba se vrátí za týden, protože z opravy z minulého týdne nikdo neudělal pravidlo.
• Přijímání výstupu, který jen vypadá hotově. Hezké UI není zelená sada testů.
• Žádný odborný úsudek. Nikdo, kdo rozumí doméně, nesměruje práci ke správnému výsledku.

Ani jedno z toho není problém modelu. Silnější model udělá výstup, který vypadá ještě hotověji. Řešení je kolem modelu, ne v něm.

Jak vypadá uzavřená agentická smyčka?

V našich repozitářích jde jeden úkol jednou smyčkou: zadání, AI agent, brána, oprava, merge. Propojuje ji wizrd, náš interní Claude Code plugin a CLI (není veřejný). Pravidlo návrhu je hned na začátku dispatcheru:

# Deterministic on purpose: code decides WHAT to take and WHEN it is done, models only do the work.

Brána je bash skript gate.sh. Spustí vlastní skripty repozitáře na typecheck, lint, testy a build, pak red-proof kontrolu: nové testy musí na základní větvi selhat, jinak nic nedokazují. Exit 0 je zelená, exit 1 červená. Tuto část nikdy nehodnotí model.

Stejná brána běží i v session agenta jako Claude Code Stop hook. Když se agent pokusí skončit s červenými kontrolami, hook zastavení zablokuje a podá mu selhání. Zkráceně:

bash "$HARNESS/loop/gate.sh" "$type" "$tree" "$base" "$out" "$W" && exit 0
jq -n --arg r "Executable checks are red. Fix this before you finish:
$(head -c 3000 "$out")" '{decision: "block", reason: $r}'

Po bráně přijde nový recenzent: volání modelu s nástroji jen pro čtení, kterému řekneme, že práci nedělal a jeho úkolem je pokusit se ji vyvrátit. Poctivým ho drží jeden řádek:

[ "$mrc" != 0 ] && [ "$verdict" = pass ] && verdict=fix   # a red executable check is never overruled to pass

Nálezy jdou zpět do stejné session agenta. To je šipka „oprava“. Když recenzent nahlásí stejný nález dvakrát po sobě, smyčka se zastaví a úkol dostane člověk i s tímto nálezem. Celou smyčku krok za krokem popisujeme v článku Harness engineering v praxi: AI agent od issue k PR.

Dělá to někdo i mimo vaše repozitáře?

Ano, ve větším. OpenAI 11. února 2026 popsalo produkt, který jejich tým postavil s Codexem: zhruba milion řádků kódu, podle jejich odhadu asi za desetinu času a ani jeden řádek napsaný ručně. Jejich pointa sedí s carouselem: ne lepší prompty, ale lepší systém kolem stejné AI, kterou má každý. Pravidla, lintery, strukturální testy a zpětné vazby.

Jaký je skutečný rozdíl mezi nimi?

Postavte dva produkty vedle sebe pár měsíců po spuštění.

V obou sloupcích je stejná AI. Jeden má systém, druhý ne. Model, který si pronajímáte, si pronajímají i vaši konkurenti, takže vaší výhodou být nemůže. To, co kolem něj postavíte, ano.

Jak přejít od vibe codingu k agentic engineeringu?

Začněte branami, ne chytřejším agentem. V pořadí, v jakém bychom je přidávali:

Každý krok uzavírá jednu ze šesti mezer výše. Pravidla dávají hranice. Hooky dávají mantinely. Red-proof testy a brána uzavírají smyčku. A když se stejná chyba objeví dvakrát, stane se z ní nové pravidlo nebo kontrola. Takhle se učí systém, ne model.

První čtyři jsme dali do malého veřejného repozitáře Claude Code production starter: pravidla pro agenta, hooky, CI brána s red-proof testy, AI review a kontrolní seznam před spuštěním. Licence MIT. Před kopírováním hooků se vyplatí přečíst Claude Code hooks: proč nedělaly nic a Red-green TDD s AI agentem.

Dělá váš tým vibe coding, nebo inženýrství?

Rychlý test. Zaškrtněte, co váš repozitář má už dnes.

Chcete takový systém ve vašem repozitáři?

Takovou smyčku stavíme přímo v repozitáři týmu v rámci služby AI-native SDLC pro vývojové týmy. Od roku 2023 jsme dodali 15+ produkčních projektů. Senior se připojí do vašeho repozitáře a pull requestů hned první den.

Postavili jste si produkt sami v Lovable, Cursoru nebo Claude a teď musí vydržet? To je jiná cesta: podívejte se na pomoc pro vibe codery.

Ozveme se do dvou pracovních dnů a společně vybereme, co vyřešíme jako první.

Pokud si chcete nejdřív promluvit, domluvte si meeting na 15 minut s Filipem.

Která ze šesti mezer vašeho týmu teď bolí nejvíc?

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi vibe codingem a agentic engineeringem?

Vibe coding znamená zadat AI prompt a přijmout výstup, který vypadá hotově. Agentic engineering používá stejné AI agenty uvnitř systému: zadání, testy, hooky, kontrola a člověk, který merguje. Model je stejný. O tom, jestli výsledek přežije produkci, rozhoduje systém kolem něj.

Je agentic engineering totéž co agentic coding?

Skoro. Agentic coding obvykle znamená AI agenta, který sám upravuje soubory a spouští příkazy. Agentic engineering k tomu přidává disciplínu: co se počítá jako hotové, které kontroly musí projít a kdo ručí za to, co jde do produkce.

Co je agentická smyčka (agentic loop) ve vývoji softwaru?

Smyčka, ve které agent pracuje, stroj výsledek zkontroluje a červená kontrola vrátí nález agentovi, dokud neprojde. Naše jde: zadání, agent, brána, oprava, merge. Brána je obyčejný kód s exit kódy, takže model červenou kontrolu na zelenou nepřemluví.

Je vibe coding špatný?

Ne. Je to rychlý způsob, jak vyzkoušet nápad nebo postavit demo. Problém nastane, když na demu začne běžet firma: skuteční uživatelé, skutečné peníze, skutečná data. Pak potřebujete testy, mantinely a člověka, který kódu rozumí.

Jak v týmu přejít od vibe codingu k agentic engineeringu?

Začněte branami, ne agentem: pravidla pro agenta v repozitáři, hooky, které zastaví nebezpečné příkazy, Stop hook, který nepustí „hotovo“, dokud jsou kontroly červené, a CI brána s testy, které musí nejdřív selhat. Veřejný Claude Code production starter má všechny čtyři.